Prevence relapsu pomocí všímavosti (MBRP)

Historie

MBRP (Prevence relapsu pomocí všímavosti, Mindfulness-Based Relapse Prevention) je 8-týdenní program spojující cvičení všímavosti s tradiční prevencí relapsu. Byl navržený jako docházkový doléčovací program a může být použit samostatně nebo jako podpora paralelní účasti na podpůrných skupinách jako např. Anonymní alkoholici (AA) či Anonymní narkotici (NA).

Standardní protokol je 8-týdenní uzavřená skupina, která se schází týdně na 2h; na dny mezi setkáními mají účastníci zadaná asi 30minutová cvičení podle nahrávek, plus neformální cvičení (např. všímání si reakcí ve specifických každodenních situacích). V této podobě je program otestovaný [Bowen2009] a manualizovaný [Bowen2021].

Účinnost protokolu MBRP byla porovnaná s kognitivně-behaviorální prevencí relapsu (RP) a 12-krokovým programem (treatment-as-usual, TAU) v randomizované klinické studii [Bowen2014] (n=286). Při kontrole po 6 měsících měli účastníci MBRP a RP významně nižší risk relapsu než TAU; po 12 měsících hlásili účastníci MBRP významně nižší počet dní užití návykové látky (drogy/alkoholu) než RP i TAU. Autoři uvádí jako možné vysvětlení, že MBRP u účastníků cíleně zvyšuje schopnost rozpoznávat a snášet diskomfort spojený s bažením či negativním emočním stavem.

Byl též vyvinutý otestovaný protokol pro zkrácenou (60 či 90 minut) skupinu s otevřenou průběžnou účastí [Roos2019] (plný manuál [Roos-RA]), s frekvencí 1 či 2 setkání týdně.

Program se používá i preventivně — nenahrazuje však odbornou péči v momentě, kdy je indikovaná. Vedle užívání návykových látek, kde byl prvotně testovaný, cílí obecněji na návykové jednání a je účinný i při „měkkých“ závislostech (jako jídlo, kouření, sex, práce, sport, technologie, …).

Naši lektoři byli vyškoleni v roce 2022, účastní se pravidelných online intervizí se zakladateli programu.

Obsah

Cíle

Hlavní cíle programu MBRP (podle MindfulRP.com) jsou:

  1. rozvinout vědomí osobních spouštěčů a navyklých reakcí; naučit se způsoby, jak se v tomto zdánlivě automatickém procesu pozastavit;

  2. změnit svůj vztah k nepohodě, naučit se rozpoznat náročné pocitové či fyzické vjemy a postavit se k nim vhodným způsobem;

  3. podpořit neodsuzující a laskavý přístup k sobě samému a svému prožívání;

  4. žít způsobem, který podporuje cvičení všímavosti i uzdravování.

Cvičení

Osmitýdenní struktura programu i mnohá cvičení jsou inspirované programem Snižování stresu všímavostí (MBSR, Mindfulness-Based Stress Reduction), některá cvičení jsou převzatá z Kognitivní tereapie založené na všímavosti (MBCT, Mindfulness-Based Cognitive Therapy) [Bowen2021] (ix), [Bowen2021] (185–192).

Základem programu jsou formální cvičení pro samostatnou každodenní praxi mimo skupinu (s nahrávkou); cvičení jsou vždy představená ve skupině s prostorem pro sdílení zkušeností:

  • bodyscan, všímavé procházení těla: kultivuje grounding, kontakt s tělem v běžném životě, uvědomování si změn pozornosti v reálném čase;

  • jízda na vlně nutkání (urge surfing; vedená cue-exposure): uvědomování si nutkání v reálném čase v jeho projevech v těle, pocitech, myšlenkách; vhled do samovolné změny nutkání i bez nutnosti jeho nasycení (proměnlivost); eroze automatismu vystavení spouštěči → reakce.

  • meditace všímavosti: sledování počitků/pocitů/myšlenek v reálném čase bez zaplétání se do nich (udržení metakognice, opakované vracení se do ní), rozlišení  žité zkušenosti od reaktivity a příběhů okolo ní, kultivace zvědavosti k přítomné zkušenosti (vs. nutkání ji měnit, rozvíjet, řešit, …)

    • v sedě: primárním (kotvícím) objektem může být dech (fyzický vjem), zvuky, myšlenky (viděné jako myšlenky, metakognitivně), pocity (viděné jako pocity);

    • v chůzi: primárním objektem pozornosti je fyzický vjem kroků;

    • v pohybu (=všímavý pohyb / jóga): primárním objektem je vnímání těla při jednoduchém, pomalém pohybu.

  • cílené meditace: záměr vyvolat a kultivovat určitou danou kvalitu prožívání:

    • laskavost: základní postoj laskavosti k sobě i k ostatním; je protiváhou k sebeodsuzování, sebekritice, sebenenávisti atp, které jako velmi nepříjemné pocity často v cyklu relapsu hrají důležitou úlohu;

    • „hora“: kultivace pocitu stabilizace, zakotvenosti (“hora”) i přes měnící se vnější situace (“počasí”).

Při setkáních skupiny se používají tematické, kognitivně zaměřené aktivity (ve skupině či podskupinách), které staví na postupně rozvíjené metakognici během každodenních aktivit:

  • zkušenostní rozeznání autopilota (reaktivní mysli) v protikladu ke všímavé pozornosti;

  • rozeznání vzorců vnímání a myšlení; rozeznání tendence k bujení myšlenek, pocitů, fyzických vjemů a nutkání v reakci na interpretaci nejasné události;

  • rozpoznání potřeb, které často nutkání předcházejí; zjišťování, zda návykové chování tyto potřeby skutečně naplňuje;

  • mapování rizikových faktorů relapsu, možných spouštěčů: např. konflikt, únava, hněv, smutek, bolest;

  • mapování cyklu relapsu: vnější či vnitřní spouštěče, automatické reakce vedoucí k relapsu skrz sekundární spouštěče; vs. všímavé (ne-automatické, moudřejší) akce;

  • mapování každodenních aktivit: které jsou vyživující a které vyčerpávající, a jak vnitřní vztah k vyčerpávajícím aktivitám ovlivňuje, nakolik jsou vyčerpávající.

  • tematizace podpůrných sítí pro doléčování i další kultivaci všímavosti; identifikace překážek/výmluv pro vyhledání podpory a možné způsoby, jak je překonat.

Základní intervence do běžného života, kterou se účastníci učí používat:

  • BRZDA (SOBER space): flexibilní (10 sekund až 5 minut) intervence použitelná kdykoliv během dne v náročné situaci, jejímž smyslem je vyskočení z právě probíhající automatické reakce na nastalou vnější či vnitřní situaci napojením se na přímou zkušenost v těle/pocitech/myšlenkách, zakotvením v dechu a opětovným vstupem do situace s všímavostí. Odpověď na situaci tak může být aktivní a nikoliv reaktivní (BRZDA: Brzda—Roz-vhled—Zakotvení—Doširoka otevřít pozornost—Akce; SOBER: Stop—Observe—Breathe—Expand—Respond).

Literatura

[Bowen2021] (1,2,3)

Bowen, Sarah; Chawla, Neha; Grow, Joel; Marlatt, G. Alan (2021). Mindfulness-BasedRelapse Prevention for Addictive Behaviors (A Clinician’s Guide). The Guilford Press. ISBN 978-1-4625-4531-5.

[Bowen2009]

Bowen, Sarah; Chawla, Neharika; Collins, Susan E; Witkiewicz, Katie; Shu, Sharon; Grow, Joel; Clifaseri, Seema; Garner, Michelle; Douglass, Anne; Larimer, Mary E (2009). Mindfulness-Based Relapse Prevention for Substance Use Disorders: A Pilot Efficacy Trial. Substance abuse. Taylor & Francis. 30: 295–305. doi:10.1080/08897070903250084. fulltext

[Roos2019]

Roos, Corey; Kirouac, Megan; Stein, Elena; Wilson, Adam; Bowen, Sawah; Witkiewicz, Katie (2019). An open trial of rolling admission mindfulness-based relapse prevention (Rolling MBRP): feasibility, acceptability, dose-response relations, and mechanisms. Mindfulness. Springer. 10 (6): 1062–1073. doi:10.1007/s12671-018-1054-5. fulltext

[Brewer2014]

Brewer, Judson; Bowen, Sarah. Buddhism, Behaviorism and the Brain — Towards a Better Understanding of the Nature, Mechanisms and Mitigation of Craving, Grasping and Addiction. Přednáška na International Symposium of Contemplative Studies 2014. online

[Roos-RA]

Roos, Corey; Stein, Elena; Kirouac, Megan; Sarah, Bowen; Witkiewitz, Katie. A Clinician’s Guide to Mindfulness-Based Relapse Prevention / Rolling Admission (MBRP-RA). fulltext (CC-BY-NC-ND)

[Bowen2014]

Bowen, Sarah; Witkiewitz, Katie; Clifasefi, Seema L.; Grow, Joel; Chawla, Neharika; Hsu, Sharon H.; Carroll, Haley A.; Harrop, Erin; Collins, Susan E.; Lustyk, M. Kathleen; Larimer, Mary E. (2014). Relative Efficacy of Mindfulness-Based Relapse Prevention, Standard Relapse Prevention, and Treatment as Usual for Substance Use Disorders: A Randomized Clinical Trial. JAMA Psychiatry. 71 (5): 547. doi:10.1001/jamapsychiatry.2013.4546. fulltext

[Li2017]

Li, W., Howard, M. O., Garland, E. L., McGovern, P., & Lazar, M. (2017). Mindfulness treatment for substance misuse: A systematic review and meta-analysis. Journal of substance abuse treatment, 75, 62-96. fulltext